Pojem flicker efekt nebo shadow flicker je v souvislosti s větrnými elektrárnami jedním z často skloňovaných výrazů.Jedná se o konkrétní fyzikální jev, který lze popsat, změřit a předpovědět ještě ve fázi přípravy projektu. Nejde o něco náhodného, neviditelného nebo nevysvětlitelného – ale o jev s přesně definovanými podmínkami vzniku.
Co je shadow flicker ☀️
V kontextu větrných elektráren se tento jev nejčastěji označuje jako shadow flicker.
Shadow flicker vzniká, když rotující listy větrné turbíny vrhají periodicky se měnící stín na určité místo, například přes okno domu nebo jinou citlivou plochu během dne. Tento jev se objevuje pouze tehdy, když mezi sluncem a pozorovatelem stojí rotující lopatky turbíny a slunce je na nízkém úhlu nad obzorem.
V praxi to znamená, že shadow flicker se objeví pouze zřídka, za specifických světelných podmínek a jen na místech, kde nastane:
- přímý výhled slunce skrz rotující lopatky,
- nízký úhel slunce (např. časně ráno nebo pozdě odpoledne),
- a pozorovatel ve směru slunce–turbína.
Jak a proč se tento efekt modeluje 📐
Stejně jako jiné dopady velkých projektů se i flicker efekt předem modeluje pomocí specializovaných počítačových programů již v projektové fázi. Tyto modely zohledňují:
- polohu a výšku turbíny,
- její rozměry a pozici vůči okolním stavebním objektům,
- dráhu slunce v různých časech dne a ročních obdobích.
Díky tomu je možné kvantifikovat potenciální dobu a místa, kde by se stín mohl objevit, a navrhnout opatření nebo úpravy uspořádání turbín tak, aby se nedotýkal žádného obydlí a minimalizoval dopad i na ostatní plochy.
Modelování probíhá obvykle jako tzv. worst-case (nejnepříznivější možný scénář) a následně jako real-case (reálnější posouzení s ohledem na počasí, provoz a skutečný počet slunečných hodin).
Jakými opatřeními předcházíme nebo omezujeme flicker efekt 📏
Moderní projektování a plánování zahrnuje kombinaci prostorových, výpočetních i technických opatření, která riziko výskytu shadow flicker výrazně snižují:
- optimalizaci umístění turbín tak, aby se snížila šance přímého dopadu stínu na obydlí,
- započítání obzorových překážek (terén, vegetace) přímo do výpočtů,
- aktivní řízení provozu turbín, včetně jejich dočasného vypnutí v konkrétních časech, kdy by podle modelů a senzorů mohlo k tomuto jevu dojít.
Moderní větrné elektrárny jsou dnes vybaveny řídicími systémy, které sledují polohu slunce a světelné podmínky a umožňují automaticky omezit nebo přerušit provoz turbíny v přesně vymezených časových úsecích. U našich nově vznikajících parků s těmito systémy standardně počítáme, a riziko výskytu shadow flicker tak řešíme již ve fázi návrhu i následného provozu.
Shrnutí: co si z toho odnést ✍️
Shadow flicker je:
- konkrétní fyzikální jev, který vzniká, když se stín lopatek turbíny periodicky pohybuje po povrchu při specifických světelných podmínkách,
- modelovatelný a předvídatelný pomocí softwaru už ve fázi přípravy projektu,
- děje se jen v krátkých časových úsecích během roku, nikoli trvale,
- v NOHO posuzujeme již ve fázi projektování a případně přijímáme opatření na jeho omezení.
Zdroje:
- Studie Berkeley Lab o percepci shadow flicker – modelování a subjektivní vnímání v okolí větrných projektů.
- Wind Energy Projects and Shadow Flicker – U.S. Department of Energy / WINDExchange – vysvětlení jevu a metodologie modelování. WINDExchange
- Update of UK Shadow Flicker Evidence Base – odborná analýza modelů, podmínek a závěrů o dopadech shadow flicker. Vláda Spojeného království
- Shadow Flicker Fact Sheet – informace o limitech hodin a způsobech posuzování v plánovacích procesech. CFRA
