V Česku je pro výstavbu větrných elektráren jen pár vhodných lokalit. Být jednou z nich je příležitost, jak zajistit obci energetickou i finanční nezávislost na příští dekády.
Chceme, aby naše projekty byly přínosem pro všechny zúčastněné. Nabízíme vaší obci stabilní roční příjem či jinou formu podpory za každou větrnou elektrárnu. Při výstavbě VTE parku o 4 a více elektrárnách může být dokonce jedna z nich vaše.
V komunitní energetice se účastníci stávají podílníky na energetickém zdroji. Jakožto spolumajitelé pak můžete ve své obci čerpat energie přímo z lokálního zdroje. Tím snížíte svou závislost na externích dodavatelích, cenových výkyvech i distribučních poplatcích.
S VTE může být vaše obec svým vlastním pánem – alespoň co se týče dodávek elektřiny.
Komunitní energetika umožňuje přímý odběr energií. Jejich cena tak závisí jen a pouze na naší vzájemné dohodě. A buďte si jistí, že za každých okolností bude výhodnější, než jakákoliv nabídka na trhu.
Obec i její obyvatelé tak získají jistotu fixních a velmi výhodných cen energií.
Vedle finanční a energetické nezávislosti může být VTE bezprecedentním impulsem pro rozvoj obce. V rámci naší společné dohody můžete získat finanční prostředky do rozpočtu obce, nebo vám rádi pomůžeme s realizací vašich obecních projektů. Ať už jde o bytovou výstavbu, zkvalitnění občanské vybavenosti či obnovu památek.
Lokalit pro výstavbu VTE je v České republice jen pár. I proto je v našem nejlepším zájmu nabídnout vaší obci ty nejlepší možné podmínky a být si vzájemně těmi nejlepšími sousedy.
Elektrárny vždy umisťujeme co nejdál od obydlené části obce. Bereme přitom v úvahu krajinný ráz, vliv stavby na obyvatele i živočichy.
Protože ačkoliv je životnost elektrárny počítána na 20-25 let, vítr ve vaší obci bude foukat dál. A my bychom rádi, aby i poté naše spolupráce pokračovala.
Výstavba VTE je dlouhý proces – a rozhodnutí, které ovlivní i další generace.
Nedílnou součástí tohoto procesu je i vaše obec a komunita. Zapojení všech zúčastněných stran je pro nás podmínkou, přes kterou nejede vlak.
vyrobí energii až pro 4200 domácností
35 větrných elektráren uspoří množství CO2 jako všechny stromy v KRNAPu
za 6 měsíců vyrobí energii spotřebovanou na své vybudování
za život uspoří 121 000 tun uhlí
Obava z obtěžujícího hluku patří k těm nejčastějším. Hygienický limit je stanoven pro celoživotní vystavení hluku, takže jeho krátkodobé překročení (např. při nárazovém větru) je možné. Kritickým obdobím dne je i kvůli zdravotním účinkům doba od 22:00 hod. do 6:00 hod., tzn. období nočního klidu. Hlukové limity jsou u nás podobné jako třeba ve Švédsku nebo Norsku: 40 dB v chráněném venkovním prostoru staveb a 30 dB v chráněném vnitřním prostoru staveb. Pro větrné elektrárny platí stejné limity jako pro jiné průmyslové zdroje.Umístění větrných elektráren se navíc plánuje minimálně 700-1200 m od nejbližšího obydlí. Elektrárna vydává zvuk tehdy, pokud fouká. Není však izolovaná od okolního světa a zvuk otáčejících se lopatek je jen jedním z mnoha v prostředí. Měření ukazují, že větrná elektrárna ve vzdálenosti 200 m vydává při rychlosti větru 6-7 m/s zvuk přibližně stejné intenzity jako les ve stejné vzdálenosti.
V případě větrných elektráren jde o problém velmi subjektivní. Co se jednomu líbí, druhému se líbit nemusí. Naše krajina se během staletí změnila vlivem lidské činnosti a mluvit o původní krajině lze jen v případě několika málo výjimek. Větrné elektrárny jsou výškové stavby a jako takové jsou v krajině vidět. Tím spíš, že bývají umístěny na místech, kde je větrno, tedy na vyvýšeninách nebo na rozlehlých rovinách. V rámci procesu výstavby nové větrné elektrárny probíhá i posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Hodnotí se možný dopad umístění větrné elektrárny na blízké i vzdálenější okolí - na zvířata, rostliny, půdu, krajinu, zdraví a pohodu obyvatel. Součástí je i studie vlivu na krajinný ráz. Z tohoto komplexního vyhodnocení mohou vzejít další požadavky na projekt. Ty mají minimalizovat případné negativní vlivy na prostředí, aby byla stavba a následný provoz realizovány s respektem ke krajině i lidem v ní.
Energii, kterou je třeba vynaložit na výrobu větrné elektrárny, stihne VTE vyrobit za pouhých 6 měsíců. Zbylé dvě dekády je pak stavba čistým producentem bezemisní energie. U vysloužilé větrné elektrárny se recyklovatelnost pohybuje v rozmezí 85-90 %. Díky moderním technologiím je dnes možné recyklovat i kompozitní materiály. Naším cílem je využití částí vysloužilých větrných elektráren v našich dalších projektech, jako jsou např. hřiště, součást mobiliáře veřejného prostoru, přístřešky pro kola nebo nosníky pro mosty.
Ochrana krajiny a jejích obyvatel je jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících lidské zásahy. Každý projekt větrných elektráren prochází posouzením vlivu na životní prostředí (EIA). Součástí je také hodnocení vlivu na faunu. Ve sporných případech může úřad zajišťující ochranu přírody nařídit např. zpracování speciální ornitologické studie. Pokud jsou dodržena pravidla pro stavbu a provoz, elektrárny nepředstavují pro zvířata bez ohledu na druh zásadní nebezpečí. V České republice zatím moc větrných elektráren nestojí a dosud byla zpracována jen jedna ucelená studie na téma “Vliv větrných elektráren na ptáky” (2013). Ve shodě se zahraničními studiemi obavy z negativního vlivu na ptáky nepotvrdila. Ekologické organizace větrnou energetiku (a energetiku z obnovitelných zdrojů obecně) podporují. Vidí v ní jednoznačný přínos ke snížení globální změny klimatu, jejímž důsledkem budou velmi pravděpodobné ztráty přirozených biotopů a celých živočišných druhů.
péče o zákazníky, NOHO Energy
